Toulky českou krajinou
Statistika
Kalendář
Novinky
Zde najdete tyto stránky
kontakt
Historické budovy
Pozdně gotická vodárenská věž z roku 1532 byla údajně součástí opevnění města Plzně, konkrétně Pražské brány.
Prvořadým úkolem věže však bylo zásobovat město vodou. Říční voda byla čerpána do špice věže a samospádem pak zásobovala městské kašny.
Nad vchodem je umístěna pamětní deska doktora Josefa Škody, profesora Vídeňské university, který se narodil v přilehlém domě.
Podzemní část věže je součástí prohlídkového okruhu plzeňského podzemí .
Renesanční radnice na náměstí Republiky postavená podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia patří k nejkrásnějším radnicím v Čechách.
Vystavěna byla v letech 1554-1559.
Velká synagoga, třetí největší synagoga na světě, pochází z roku 1893. Velkolepá stavba postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál.
Gotická katedrála sv. Bartoloměje je nejcennější památkou historického jádra Plzně. Její 102,6 m vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v České republice.
Z vyhlídkového ochozu věže, kam se vystoupá po 301 schodech, je nádherný výhled do okolí.
Na hlavním oltáři katedrály najdete proslulou Plzeňskou madonu z roku 1390.
V roce 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou
Zřícenina hradu na nevysokém skalnatém ostrohu nad potokem Hadovkou u Bezdružic patří k nejkrásnějším a nejromantičtěším u nás.
Zakladatelem hradu byl v polovině 13. století Jetřich z rodu Hroznatovců - jeho potomci se pak psali z Gutštejna.
V roce 1422 se hrad marně pokoušeli dobýt husité, v 16. století přestal být panským sídlem a od roku 1566 se uvádí jako pustý.
Zachovala se velká věž se zaoblenými rohy, hradby a zdivo dvou paláců.
v současnosti je zřícenina nepřístupná - probíhají zde záchranné práce
Typická ukázka hradu bergfritového typu se ukrývá uprostřed lesů na hřbetu Vlčí hory nad městem Černošín. Štíhlá válcová věž - bergfrit - je dodnes jeho výraznou dominantou.
Románský portál svědčí o tom, že hrad byl založen již v 1. polovině 13. století.
Bydlelo se tu až do roku 1460, opuštěný objekt byl pobořen za bojů Jiřího z Poděbrad se členy zelenohorské jednoty.
Kromě věže se dochovaly hradby a zbytky paláce.
Gotický hrad na skalnatém ostrohu nad ústím Plešnického potoka založili ve 30. letech 14. století vladykové z rodu Bavorů ze Strakonic.
V letech 1471-1563 patřil pánům z Přestavlk. Ti však nechali hrad zchátrat, takže v roce 1567 se připomíná jako pustý. Nebyl již nikdy obnoven a postupně se proměnil v mohutné zříceniny.
V roce 1927 jej koupil Klub českých turistů a zabezpečil zbytky zdiva paláce, bran, bašty a hradeb.
Od roku 1997 se o Buben stará organizace Muzea a galerie severního Plzeňska.
Vysoko nad městem Starý Plzenec se vypíná zřícenina hradu Radyně. Býval to královský strážní hrad, dnes je to vyhledávaná turistická atrakce s příšerností na svém vrcholu. Je to snad jedinná památka podobného významu, na jejímž historickém jádru jsou umístěny telefonní antény a vykrývače. Přes tento nedostatek stojí za to hrad navštívit.
hrad Švamberk (dříve Krasíkov) byl založen někdy kolem roku 1300. Prvním držitelem byl nejspíše Jiří ze Skviřína, který se psal z Krasíkova. Jméno hradu se změnilo na Švamberk v době, kdy si tento rod vložil do erbu labuť na červeném poli a začal používat jméno páni ze Švamberka.
Hrad prošel obdobími budování, v první polovině 16. století ho Švamberkové přestavěli na honosnou rezidenci. Prošel ale i destrukcemi, významné bylo dobývání hradu Žižkou v únoru 1421. Hrad zažil i několik požárů, po tom posledním v r.1644 byl jen velmi nouzově opraven. Definitivní konec hradu pak znamenaly boje mezi švédským a císařským vojskem o tři roky později. Zdivo bylo rozebráno a použilo se jako stavební materiál na obnovení hradního kostela a dvora.
Z původního hradu za příkopem se zachovala pouze kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přiléhajícího paláce a sklep s valenou klenbou.
Kostel sv. Máří Magdaleny je nástupcem hradní kaple, která vyhořela spolu s nedalekým hradem v roce 1644. Vzápětí byla obnovena a v roce 1710 rozšířena na dnešní kostelík. Při opravách koncem 19. století byla přistavěna věž. Kostel, stojící na opuštěném místě, byl často předmětem zájmu zlodějů. V 18. století zmizely cínové rakve z hrobky, v roce 1960 zdemolovali opilí mládenci vybavení kostela a krátce na to neznámí pachatelé vytahali z hrobky ostatky mrtvých členů slavného rodu Švamberků a rozházeli je po předhradí. Zkázu dokonalo zřícení kazetového stropu v roce 1980 a o sedm let později zřícení krovu.
Celkový stav kostela je havarijní. Naštěstí obnova začala velkoryse v roce 1989 opravou krovu s střechy, ale pak se zastavila. Zničené fasády s okny, právě tak jako zdemolovaný vnitřek, čekají na novou rehabilitaci.
Kostel, kaple i nedaleký hrad jsou součástí přírodní parku Hadovka.
Hrad Komberk byl založen roku 1313 Ojířem z Komberka.
Do dnešní doby se z hradu téměř nic nedochovalo - na místě někdejšího Komberka je dnes pastvina a sad. Někdejší hradiště je zcela zarostlé křovisky i ovocnými stromy a pokryto drnem, takže z hradu nejsou patrny již ani trosky. Viditelné jsou pouze terénní vlny a otesaná skála.
V kopcovitém terénu nad městem Kdyně se mimo jiných nalézá i mohutná zřícenina hradu Nový Herštejn.
Jeho počátky sahají do druhé poloviny 13,století.V roce 1385 vyvrcholil spor majitelů hradu s Rožmberky, kteří jej dobyli . To ještě hrad přežil, ale druhé dobývání v roce 1475 bacorským bojskem už ne. V boji byl natolik ponišen, že se stal neobyvatelným. V roce 1508 byl částečně opraven, ale již ne jako celý hrad, ale jako opěrný bod pro vojenskou posádku.
V roce 1534 byl osud hradu spečetěn. Byl koupen městem Domažlice a protože neměl stálou posádku a byla zde možnost, že by se na něm mohlo usídlit nepřátelské bavorské vojsko, byl z nařízení města částečně pobořen a rozvalen. Od roku 1549 je uváděn jako pustý.
Poznatky : nádherná mohutná zřícenina.
Nad obcí Osek u Rokycan se na buližníkovém suku nachází zbytek letohrádku, který zde Jan Šternberk postavil v roce 1750.
Pod letohrádkem byl rybník, takže na něj šlechta jezdila na lodičkách z oseckého zámku.
Rybník zanikl v roce 1814, z letohrádku byla ruina již v roce 1839.
V současnosti se nad obcí vypínají pouze dvě rovnoběžné zdi z bývalé obdélníkové budovy.
Za historickou zajímavost lze ještě považovat starý židovský hřbitov v lesíku na patě kopce.
Poznatky : jednoduchý upravený přístup, zajímavý výhled, to co uvidíte zdola naleznete i nahoře,nic víc.
V obci Březina na skalnatém ostrohu se nachází pozůstatek hradu. Z turistické značky najdeme jeho jméno jako Salon, nicméně častěji se udává název Březina.
Počátky hradu sahají do roku 1387, od té doby vystřídal mnoho majitelů, nicméně ještě v roce 1642 je zápis o tom, že hrad byl obýván. Co se s ním dále stalo není nijak doloženo, ale v roce 1661 je již uváděn jako pustý.
V roce 1810 však zbytek hradu - obytnou věž Kašpar ze Šternberka nechal přestavět v romantický zahradní altán, kdy byly do zdí prolomeny romantická gotická okna a vchod. Bohužel se i altám časem stal ruinou. Po roce 2000 proběhla restaurace zbytku díla , jeho sanace a upravení do dnešní podoby.
Poznatky : jako romantický hrad dílo působí dodnes, spjato se skalním výběžkem vypínajícím se nad dnešním koupalištěm.
Zřícenina hrádku Kokšín leží nedaleko vodního hradu Švihov. Jeho úloha spočívala v obraně náhonu napájejícího příkopy švihovského hradu. Historické zprávy o něm se nedochovaly, založen byl pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století.
Dodnes neproběhl hlubší archeologický průzkum, ze zbytků je patrné, že se jednalo o jednu až dvě budovy obehnané valem , příkopem a hradbou, což by poukazovalo na jeho především vojenské využití.
Poznatky : pohodový přístup po červené značce, téměř po rovině.
Zbytek hradu Pušperk se nachází na okraji obce Liška či z druhé strany obce Pušperk, nedaleko Chudenic.
Hrad byl založen v roce 1260 jako strážní na ochranu cesty z Klatov k zemské hranici.Od té doby hrad šasto střídal majitele. Jedním z nich byl i Svojše z Pušperka, který v Zikmundově vojsku bojoval a padl v bitvě na Vítkově. Před rokem 1434 byl hrad dobyt husitským vojskem z Klatov.V roce 1473 jej zakoupil Břeněk z Ronšperka, který z něj ohrožoval okolí. Na to reagovalo město Klatovy vysláním dalšího vojska, které hrad dobylo a pobořilo.
Od té doby byl hrad uváděn jako pustý. V 16 století byla uvnitř bývalého hradu vystavěna kaple Sv,Václava, která však byla za Josefa II zrušena a časem se zřítila.
Památkově chráněný empírový zámek s podivným jménem Lázeň se nachází u Chudenic, pod rozhlednou Bolfánek.
Počátky zámku sahají do počátku 18.století, kdy na tomto místě byla postavena jednoduchá lázeňská budova u léčivého pramene. Ta byla v letech 1858-61 přestavěna na empírový zámeček sloužící jako letní sídlo. Léčivý pramen časem vyschl, k zámku přiléhá rozsáhlý park. V době národního obrození zde pobývali takové osobnosti, jako Dobrovský, Palacký, Čelakovský či Kvapil.
Po roce 1948 zámeki sloužil jako ubytovna rekreantů, dnes je v soukromých rukou a probíhá zřejmě mnoholetá rekonstrukce, takže je nepřístupný, pouze v dolní části je letní restaurace.
Nevelká obec Mešno se nachází nedaleko Rokycan. Uprostřed vsi stojí ojedinělá stavba novogotického kostela Nejsvětější Trojice. V roce 1898 lehl popelem místní kostel. Bylo rozhodnuto postavit nový. V roce 1901 byl vystavěn dle projektu Arnošta Živého kostel v novogotickém stylu. Zajímacostí je, že byl postaven z vápenopískových cihel, které byly dovezeny až z Bavorska.Vysvěcen byl v roce 1902 pražským arcibiskupem.
Unikum je, že okenní vitráže jsou kopií těch, které se nachází v císařské kapli chrámu Sv.Víta v Praze.
Poznatky : prostě parádní stavba !
Kostel je nejvýznamější rokycanskou stavbou a dominantou města.
Má poměrně dlouhou historii, poprvé je na tomto místě vzpomímán kostel již v roce 1110. Roku 1363 zřídil Arnošt z Pardubic u kostela klášter, ten byl vypálen husity v roce 1421.
Rok 1784 však znamenal pohromu. Při velkém požáru vyhořelo prakticky celé město. 1785-88 byla zdevastovaná stavba barokně přestavěna. 1821 přibyla empírová věž, která byl r-1956 zvýšena o čtvrté patro na 66 metrů.
V interieru je nejcenější rokokový oltář vytvořený ze tří druhů mramoru.
V blízkosti kostela se dochovala část městského opevnění s dvojicí branek.
Zámek se nachází ve stejnojmenné obci na křižovatce silnic.
Zámecká budova vznikla pravděpodobně v roce 1594. Jednalo se o jednopatrový renesanční objekt. Ten současnou barokní podobu tvaru L získal po přestavbě v letech 1719-23.
Po znárodnění sloužil pro potřeby místního státního statku.
V roce 1990 byl v rámci restituce vrácen, podle informací je část zámku přístupná v návštěvních hodinách.
Poznatky : v době návštěvy byl zámek zcela uzavřen.
Hrad Litice patřil k nejstarším šlechtickým sídlům v západních Čechách, založil ho rod Drslaviců. V roce 1318 byl dobyt vojky Jana Lucemburského, v roce 1367 ho koupil chotěšovský kláštěr a hrad postupně chátral.
Od 15. století je uváděn jako pustý.
Zachovány jsu zbytky zdí hradeb a paláce, je patrný i hradní příkop.
Zřícenina hradu Libštejn se vypíná na návrší na pravém břehu řeky Berounky. Hrad dal vystavět Oldřich Tista, který byl purkrabím na Bezdězu a zároveň řídil i stavbu hradu Karlsfried u Žitavy.
Hrad byl postaven na nevysokém pahorku vymezený řekou a údolími dvou potoků, ale obklopen vyššími kopci podobně jako Karlštejn.
Na jediné přístupové cestě bylo vybudováno opevnění, bylo zde předhradí s hospodářskými budovami, které bylo od hradu odděleno příkopem.
Vlastní hrad stál na skalnatém hřebenu a na každé straně měl mohutnou věž, z nichž se dochovala pouze jedna. Dodnes je zdaleka viditelnou dominantou. Nádvoří mezi věžemi bylo uzavřeno vysokou zdí, ke které přiléhal hradní palác
Od roku 1590 je hrad zmiňován jako pustý.
hrad byl postaven ve 2. polovině 13. století a pravděpodobným zakladatelem byl Děpold Švihovský z Rýzmberka.Jeho původní funkce byla ochranná. Měl sloužit k ochraně důležité obchodní cesty, která procházela Všerubským průsmykem.
V nejvyšší části bylo obytné a nejstarší jádro hradu se starým palácem, zesíleným mohutnou věží. Na západě k němu přiléhá prostora dolního hradu se zbytky hospodářských budov a válcové věže. Celek je sevřený dvojitým pásem hradeb a bašt. Nejmladší součástí opevnění je rozsáhlý prostor z 15. století jižně od hradu, obehnaný hradbou s čtverhrannými věžičkami, končící u první brány.
Během třicetileté války se hradu zmocnil španělský vojevůdce Baltazar Marradas - použil lsti, kdy přitáhl s nevelkým počtem jezdců a za hlasitého bubnování vzbudil dojem velké přesily - obránci otevřeli brány a vzdali se.
V roce 1641 byl hrad vypálen Švédy, poté opraven, v roce 1848 opět dobyt Švédy a ještě poměrně zachovalý byl zbořen na příkaz Ferdinanda III. v roce 1655.
V letech 1847 - 48 byla ve zřícenině vystavěna vyhlídková věž
V obci nedaleko Kasejovic se nachází raně gotický kostel z poloviny 13.století. Původně byl kostel opevněný.
V 18 století byl částečně barokizován. V roce 1993 proběhla jeho generální oprava při které byl regotizován, na fasádě byly odhaleny některé původní okenní prvky. Na fasádě věže byla naznačena struktura kvádrů škrábanou omítkou.
V interieru se nachází Madona z konce 15 století a 14 barokních a renesančních náhrobků. Ve své době kostel sloužil jako svatostánek pro šlechu.
Poznatky : volné interiery, pěkně provedené restaurování pláště.
Nedaleko Horažďovic se v obci Velký Bor nachází historicky zajímavý kostel zasvědcený Janu Křtiteli.
Jeho počátky spadají do doby románské, založen byl někdy okolo roku 1250, což dodnes dokumentují některá románská okna.
Již v roce 1300 však byl goticky přestavěn. V roce 1500 dostal křížovou klenbu, v 18 století byl upraven barokně, při rekonstrukci v roce 1970 byl zpětně regotizován do současné podoby.
V interieru je cnená socha Madona z 15 století.
Poznatky : kostel je přímo u hlavního tahu, uprostřed hřbitova, exteriery volně přístupné.
Nedaleko zámku v Žinkovech se nachází drobné pozůstatky hradu. Ten vznikl v letech 1253-59. Za zmínku stojí husitské období, kdy hradní pán pod hradem sebral husitské houfy, se kterými táhl na pomoc Praze. .
Po smrti majitele - Bavora z Potštejna v roce 1437 je hrad uváděn jako pustý, v roce 1525 je zapsán jako zřícenina.
Do dnešní doby se z hradu mnoho nedochovalo, prakticky jen základy okrouhlé věže, v terénu je ještě částečně čitelný obdélníkový tvar hradu.
Poznatky : na turistických ukazatelech je hrad označován jako Potenštejn, cesta vede přes soukromý pozemek, ale je možno projít.
Kdysi v minulosti v Horažďovicích stávala gotická tvrz, která byla později přestavěna na zámek v duchu baroka a renesance. K zámku přiléhá zámecký anglický park.
V současnosti je sice možno do zámku v návštěvních hodinách vstoupit, ale v jeho prostorách se nachází Městské muzeum. To sice z části ukazuje zámecké prostory tak, jak vypadaly v 18.století, v dalších prostorách jsou ale instalovány různě se měnící expozice. Dále je v zámku pizerie a kavárna, park je volně přístupný.
V místě dnešního zámku stávala nejprve tvrz, o níž existuje zmínka z roku 1525. V letech 1625-42 byl na jejím místě postaven jednopatrový barokní zámek.
Ten vydržel v přibližně stejné podobě do roku 1897. kdy začala jeho přestavba na preudoslohové romantické křídlo.
Po roce 1945 byl zastátněn a složřil jako ubytovna pro rekreanty.Po roce 1989 byl postupně prodáván, až od roku 2008 v něm probíhá rozsáhlá rekonstrukce, tudíž je momentálně nepřístupný.
Přístupný je ale rozsáhlý zámecký park, který je zakončen pláží u přilehlého rybníka.
Poznatky : zámek jak z pohádky s názvem Každý pes, jiná ves.
